Co nás spojuje
V základu projektu stojí ahiṃsā — nenásilí. Pro nás je to průběžná pozornost k tomu, jak naše myšlenky, slova a činy působí na druhé – lidi, přírodu, zvířata a především také na nás samotné. Snaha působit co nejméně škod a přinášet co nejvíce laskavosti.
Soucit přitom může vyžadovat odvahu: ozvat se, když se děje bezpráví, změnit vlastní návyky nebo otevřít nepříjemné téma. Záleží nám na tom, aby způsob, jakým o změnu usilujeme, odpovídal světu, který si přejeme spoluvytvářet.
Samāja znamená společenství. Název Ahiṃsā Samāja tak pro nás vyjadřuje společenství, jehož základem je nenásilí — ve vztahu k sobě, k druhým i ke všemu živému. Prostor, kde se vzájemně podporujeme v tom, abychom své hodnoty žili, a kde je místo pro rozdílné zkušenosti, upřímné otázky i společné hledání. Bezpečný prostor pro otevírání někdy i nelehkých témat.
Blízká je nám také regenerativní kultura — přístup, který pečuje o obnovu života, vztahů i sil lidí, kteří se zapojují. V Ahiṃsā Samāja se tímto principem řídíme při vytváření prostoru pro společné setkávání a jednání.
3 témata, která se potkávají v životě
Spiritualita nás vede k otázce, z čeho vychází naše jednání. Ekologie připomíná vztahy, jejichž jsme součástí. Aktivismus přináší ochotu podle tohoto poznání jednat. V Ahiṃsā Samāja chceme zkoumat jejich souvislosti a dávat jim prostor v praxi.
Protože tato slova mohou pro každého znamenat něco trochu jiného, přibližujeme níže, jak jim rozumíme a co z nich je pro Ahiṃsā Samāja podstatné.
Spiritualita
Hledání a prožívání hlubšího smyslu života, propojení s něčím větším než je individuální já, vnitřní cesta k poznání sebe sama a světa. Spiritualita může být náboženská nebo nenáboženská a může zahrnovat praktiky jako meditace, modlitba či mindfulness. Lidé často hledají ve spiritualitě odpovědi na existenční otázky, nacházejí klid, rovnováhu a inspiraci pro svůj život.
Pojem spiritualita je často předmětem různých dezinterpretací. Jednou z nejčastějších dezinterpretací je ztotožňování spirituality s náboženstvím či esoterismem. Ačkoli náboženství často zahrnuje duchovní praktiky a přesvědčení, spiritualita může existovat nezávisle na konkrétních náboženských systémech. Spiritualita je mnohem širší koncept, který může zahrnovat různé formy sebepoznání a objevování smyslu života, může být osobní a individuální záležitostí, která nezahrnuje víru v božstvo nebo dodržování náboženských rituálů, esoterických či mystických praktik.
Existují také domněnky, že spiritualita znamená únik od reality a vyhýbání se každodenním problémům. Ve skutečnosti mnoho duchovních tradic zdůrazňuje důležitost integrace duchovních principů do každodenního života a praktického jednání, jako je soucit, laskavost a etické chování.
Spiritualita také někdy může být lidmi chápána jako výhradně individuální cesta, přičemž však zapomínají na kolektivní rozměr. Mnoho duchovních tradic zdůrazňuje komunitu, vzájemnou podporu a službu druhým jako klíčové aspekty duchovní praxe.
Ekologie
Ekologie zkoumá vztahy mezi organismy a jejich prostředím. Její název vychází z řeckých slov „oikos“ (obydlí, domov) a „logos“ (nauka). V Ahiṃsā Samāja na tento pohled navazujeme širší úvahou o domově — o Zemi i o našem těle, mysli a vnitřním životě. Uvědomujeme si, že jsme součástí komplexní sítě života, kde každý prvek, včetně nás samotných, má své místo a význam. Tento širší pohled nás vede k odpovědnosti za ochranu přírodního světa i k péči o vlastní zdraví a vnitřní rovnováhu. Péči o vnější a vnitřní domov tak vnímáme jako propojené součásti udržitelného soužití.
Hlubinná ekologie
Hlubinná ekologie je filozofický a environmentální pohled, který se zabývá hlubokými vztahy mezi lidmi a přírodou. Tento koncept byl poprvé formulován norským filosofem Arnem Næssem v 70. letech 20. století. Hlavním principem hlubinné ekologie je přesvědčení, že všechny formy života mají hodnotu a právo na existenci nezávisle na své užitečnosti pro lidstvo.
Hlubinná ekologie odmítá antropocentrismus (pohled, který staví člověka do středu všeho) a místo toho zdůrazňuje ekocentrismus, což je přístup, který bere v úvahu celé ekosystémy a uznává, že všechny formy života mají nezcizitelnou hodnotu. Z tohoto pohledu je péče o přírodu nejen otázkou zachování ekologické stability pro blaho lidstva, ale také morální povinností chránit biodiverzitu a ekosystémy samy o sobě.
Hlubinná ekologie vyzývá k transformaci lidského myšlení a chování, aby se ustavil trvale udržitelný vztah s přírodou. Zahrnuje respektování přírodních procesů, minimalizaci zásahů do ekosystémů a přijetí jednoduššího a více spojeného způsobu života s přírodou. Tento přístup má širší dopady než pouhé ekologické aktivity; je to spíše změna paradigmatu, jak vidíme sami sebe a naše místo ve světě. S tímto pohledem souzníme.
Aktivismus
Pojem aktivismus pochází z latinského základu „actus“, což znamená „čin“ nebo „skutek“, a přípony „-ismus“, která označuje systém, stav nebo praxi.
Obecně aktivismus tedy znamená praxi či systém aktivního jednání a zapojení se do snahy o změnu nebo dosažení konkrétních cílů. Od svého vzniku slovo zahrnuje široké spektrum činností zaměřených na zlepšení společenských podmínek, činnost za práva, ochranu životního prostředí a mnoho dalších oblastí.
V kontextu duchovní praxe můžeme najít paralelu mezi aktivismem a např. karma jógou, která představuje způsob života, ve kterém se spojuje vnější činnost s vnitřní duchovní prací a hledáním smyslu. Taková forma aktivismu není jen o prosazování sociálních nebo environmentálních změn ve světě, ale také o osobní transformaci a službě druhým s láskou a soucitem.
Karma jóga vychází z hinduistické filozofie a zdůrazňuje nezištné jednání bez připoutanosti k osobní odměně. V této souvislosti nás inspiruje k tomu, abychom službu druhým spojovali s vnitřní prací a soucitem.
Inspirativní lidé, jako byli např. Ježíš Nazaretský, František z Assisi, Mahátma Gandhi, Satiš Kumár, Thich Nhat Hanh, Swami Nirmalananda či Sadhguru, praktikovali či praktikují formu aktivismu spojenou s duchovním uvědoměním a láskou k lidem i všemu živému. Ježíš Kristus učil o lásce, přijetí a spravedlnosti, inspiroval své současníky k zarovnání svých činů s hodnotami, k transformaci a odpovědnosti. František z Assisi byl jedním z prvních ekologických a sociálních aktivistů středověku, propagoval myšlenky míru a nenásilí. Gandhi bojoval za nezávislost a práva lidí pomocí nenásilného odporu (dnes bychom řekli nenásilné přímé akce), Satiš Kumár propojuje mírový aktivismus, ekologii a vzdělávání, Thich Nhat Hanh přispěl k rozvoji angažovaného buddhismu, propojujícího osobní praxi všímavosti se sociálními akcemi charakterizovanými hlubokým uvědoměním si vzájemné propojenosti všeho živého, což nazýval „interbeing“, Swami Nirmalananda (zvaný the anarchist yogi) šířil poselství o míru a nenásilí prostřednictvím dopisů, které psal světovým vůdcům a následovníkům po celém světě, čímž potvrzoval, že politický aktivismus je nezbytnou součástí duchovní praxe (a měl nemalý vliv např. i na vznik aktivistické Jivamukti jógy) a Sadhguru dnes propojuje duchovní učení s ochranou přírody a sociální spravedlností.
Pro tyto inspirativní postavy nebyl a není aktivismus jen vnější činností, ale také cestou k duchovnímu probuzení a jednotě. Jejich činy nás inspirují k tomu, abychom spojili naši vnější práci pro harmoničtější svět s vnitřním naladěním v pravdě a lásce. To je podstata aktivismu v kontextu duchovní praxe.
„Mysli kriticky,
mluv laskavě,
jednej soucitně.“
Jak chceme být spolu
Pravdivě a s respektem. Chceme mluvit otevřeně, naslouchat a dávat prostor i otázkám, na které nemáme hotovou odpověď.
S odvahou a soucitem. Zajímají nás i nelehká témata. Záleží nám na tom, jak je otevíráme a jak při tom zacházíme jeden s druhým.
Odpovědně vůči všemu živému. Péči o zvířata a přírodu promítáme do konkrétní podoby našich setkání. Naše setkání jsou vždy z principu veganská.
S lehkostí a radostí. Patří sem hudba, společný zpěv, ticho i obyčejné setkání. Chceme nechat dost prostoru na prožitek, odpočinek a vztahy.
Od záměru k setkávání
Ahiṃsā Samāja postupně roste jako dlouhodobá komunita a platforma. Společné kirtany už daly tomuto záměru konkrétní podobu. Dál máme v plánu rozvíjet setkávání, které propojuje duchovní praxi, umění, vzdělávání a odpovědnost vůči světu.
Do budoucna si přejeme vytvořit také prostor pro větší komunitní setkávání či festival. Jednotlivé formy se budou vyvíjet podle lidí, kteří se zapojí, a možností projektu.
Potkejme se
Možná je ti blízká meditace. Možná péče o přírodu, práva zvířat nebo hledání spravedlivější společnosti. Možná teprve hledáš slova pro to, co tyto oblasti spojuje.
Jestli v tom poznáváš i vlastní otázky a záměry, přijď na některé z našich setkání. Můžeš také zůstat v kontaktu prostřednictvím novinek nebo nám napsat.
Zůstat v kontaktu Sledovat naše sítě Spolutvořit událost
ॐ Šťastny, ať jsou všechny bytosti.
Sleduj
Setkání, inspirace a dění v komunitě.